Decentralizace

Když se začnete zajímat o důvody, proč má samotná existence kryptoměn vlastně smysl, prakticky okamžitě narazíte na pojem decentralizace. To je hlavní charakteristika Bitcoinu a mnoha dalších. Proč se jedná o tak zásadní záležitost nejen pro ekonomický systém, ale i celou lidskou společnost? 

Ve všeobecné rovině pojem decentralizace představuje delegování určité činnosti na nižší složky. Decentralizace je opakem centralizace, kde se všechno soustředí do jednoho centrálního orgánu. Nejznámějším příkladem decentralizace je zcela určitě internet. Pro náročnější uživatele pak třeba stahování souborů pomocí torrentů, kde jsou jednotlivá data distribuovány mezi hned několik uživatelů. V takové síti jsou si prakticky všichni rovni – neexistuje zde žádný jediný orgán kontroly, kterému by ostatní byli vydáni na milost či nemilost.

Je decentralizace kryptoměn skutečná?

Ačkoliv je vize decentralizace fascinující a líbívá, problém nastává, pokud jeden subjekt (nebo spřátelená skupina) vlastní více než 50 % daného aktiva. Následně tak může manipulovat s cenou, ačkoliv zde neexistují žádná vlastnická privilegia, jak je známe třeba u akciových titulů. Pokud nějaký subjekt může ovládat cenu kryptoměn, a tím pak ovlivnit chod celého vývoje a ekosystému, těžko lze hovořit o decentralizaci.

Když se následně přesuneme z teoretické roviny do reality, je třeba zmínit, že se ovšem ani zdaleka nemusí jednat o většinový podíl. Bohatě stačí, aby nějaký subjekt disponoval opravdu velkým množstvím mincí dané kryptoměny a trh může do určité role ovlivnit. Minimálně v krátkém časovém horizontu. Tady se už ovšem dostáváme spíše do filozofické roviny o tom, kde se překrývají hranice decentralizace a zdravého tržního prostředí.

Jakou roli hraje decentralizace v ekosystému Bitcoinu? Mrkni na podrobnější článek!

Může decentralizace v praxi fungovat?

Decentralizace nicméně představuje hodnotu, která by pro každého fanouška kryptoměn měla být takřka posvátná. Kryptoměny jako Bitcoin díky ní představují atraktivní protipól pro džungli světových bank a finančních žraloků. Není zde potřeba přítomnost žádného prostředníka, který vydělává na provizích. V kryptoměnových transakcích vše řeší blockchain, který představuje vlastně takovou účetní knihu. Decentralizace tedy určitě možná je. A už dnes je jasné, že právě blockchain představuje další vývojový stupeň nejen finančních operací, ale třeba i volebního systému.

Přiznejme si ovšem narovinu, že zachovat myšlenku decentralizace ve světě, kde se elity doslova přetahují o moc, určitě nebude jednoduché.