Co je to Bitcoin?

Bitcoin je první, nejznámější a nejpoužívanější kryptoměna. Spuštěna byla dne 3. 1. 2009 programátorem (nebo skupinou programátorů) vystupujícím pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Funguje na základě distribuované databáze, neboli blockchainu.

Nepotřebujete hned celý bitcoin

Počet všech bitcoinů na světě je již od začátku nastaven na 21 milionů bitcoinů. Toto číslo je neměnné, jelikož je zabudováno přímo do bitcoinového protokolu – souboru pravidel, která definují, co vlastně Bitcoin je. Nejnižší jednotka bitcoinu je nazvaná podle tvůrce Bitcoinu, Satoshiho Nakamota. Jeden bitcoin je dělitelný na 100 milionů satoshi. Satoshi se také často zkracuje jako "sat".

1 BTC = 100 000 000 sat
1 sat = 0,00000001 BTC

Bitcoin je digitální měna, neboli kryptoměna, která se snaží odstranit regulace států a zjednodušit tak přesun hodnoty mezi lidmi v globálním měřítku. Můžete tak částku v této měně posílat komukoliv na světě, stačí znát adresu jeho bitcoinové peněženky. Jeden ze základních prvků bitcoinu je anonymita, jelikož nikdo nemůže vidět kolik bitcoinů vlastníte, a to ani banky, úřady nebo třeba policie. S tím souvisí i to, že vám je nikdo nemůže vzít. Vyjímka je samozřejmě to, pokud si své bitcoiny dostatečně neochráníte před hackery, kteří se v dnešní době velice vytrvale snaží dostat z neopatrných uživatelů obsah jejich softwarových krypto peněženek. Proto hned na začátku tohoto článku důrazně doporučujeme uchovávat bitcoin na hardwarové peněžence, kterou budete mít fyzicky u sebe. O těch si ale více ještě povíme.

Bitcoin je ve své podstatě vzácný

Bitcoin je v podstatě deflační měna, jelikož jejich počet v oběhu se postupem času stále zmenšuje a dá se předpokládat, že se tak bude dít i nadále. Je to dáno tím, že je pevně dán počet všech bitcoinů na světě, naopak však počet bitcoinů v oběhu se stále zmenšuje. To je proto, že spousta vlastníků ztratilo přístup ke svým softwarovým peněženkám a tak se tedy zhruba 3,8 milionu bitcoinu nepohnulo nikam již déle než 5 let.

Proč lidé ztrácejí bitcoin?

Dá se tedy říci, že dokud budou lidé zapomínat buď přístupové údaje ke svým účtům u směnáren kryptoměn a nebo někde nechají tu a tam ležet i sebemenší část bitcoinu, bude tato měna stále dále a dále deflační a zmenšovat svůj objem v oběhu. Díky tomu, že je tedy celkový počet bitcoinů předem známý a jeho počet v oběhu se bude dále zmenšovat, se dá do budoucna předpokládat, že bude jeho hodnota růst. Samozřejmě důležitý faktor je to také to, jak bude bitcoin do budoucna využitelný jako platidlo, nicméně již teď můžeme říct, že jej celý svět respektuje čím dál více.

Bitcoin není centralizován

Bitcoin nemá centrálně řízenou nabídku, a tak je jeho cena narozdíl od fiat měn skutečně tržní. Nabídka je dopředu daná a neměnná, cenu tudíž ovlivňuje především poptávka a celková tržní kapitalizace. Smysl, se kterým byla původně tato digitální měna vyvíjena, se týkal hlavně plateb, jejich transparentnosti a bezpečnosti. Systém je vytvořen tak, že nikdo (ani samotný zakladatel) nemůže tuto měnu ovlivnit. Nezávislost Bitcoinu na jakékoliv autoritě je základním pilířem jeho důvěryhodnosti.

Dlouhodobý cenový trend je převážně rostoucí, dá se usuzovat, že lidé teprve objevují hodnotu vlastností bitcoinu, jako jsou necenzurovatelnost transakcí a přístupnost komukoli a kdekoli na světě. Vzhledem k fixní nabídce a nemožnosti tento projekt centrálně zastavit či regulovat se čím dál častěji mluví o bitcoinu coby dlouhodobém uchovateli hodnoty.

Jak funguje blockchain?

O blockchainu se hovoří jako o distribuované databázi. Pro lepší pochopení si jej můžete představit jako nekonečnou účetní knihu, do které se zapisují všechny bitcoinové operace po celém světě. Tato kniha je veřejně přístupná a nejde zfalšovat. Blockchain spojil dohromady velice šikovně stávající technologie, a to internet, kryptografii a přenosový protokol a tak není revoluční on sám jako takový, ale spíše způsob jakým v rámci něj tyto technologie spolupracují. Ve zkratce blockchain představuje velmi specifickou formu databáze. Je distribuovaná a nemá centrálního správce, může ji tedy číst kdokoli, ale zapisovat do ní lze pouze na základě konsenzu. Ten vzniká prostřednictvím hlasování finančně motivovaných účastníků sítě.

Za hlavní výhody blockchainu oproti klasickým databázím lze zmínit:

decentralizovaná a sdílená kontrola
nezkorumpovatelnost a nezměnitelnost záznamů

Blockchain se skládá ze dvou typů záznamů a to z transakcí a bloků. Jako transakce označujeme data, která do databáze vkládají samotní uživatelé blockchainu (například převod kryptoměn), zatímco bloky tyto transakce díky úsilí těžařů shromažďují a potvrzují. Potvrzují, kdy a jak byly transakce do databáze blockchainu přidány a jestli je vše podle pravidel. Zjednodušeně řečeno, transakce vytváří sami uživatelé a bloky vytváří na svém počítači těžaři.

Jak vypadají bitcoinové transakce?

Transakce, které uživatelé vytvoří, se volně předávají od uzlu k uzlu v závislosti na tom, kdo s kým má v tu danou chvíli navázané spojení. Za validní transakci v síti Bitcoinu se považuje taková transakce, která:

Obsahuje správný elektronický podpis uživatele
Je patrný finanční pohyb v peněžence uživatele
Splňuje další podmínky, jako je například odměna pro těžaře anebo adekvátně dlouhá doba od momentu, kdy byla evidována poslední transakce právě s tímto kusem měny.

Těžaři se potom pokouší vytvořit blok, kterým tyto transakce potvrdí a začlení je do blockchainu a “napojí” na další blok, čímž vznikne “chain – řetěz”. Těžaři Bitcoinu mají dvě motivace. Tou první je samotná odměna za vytěžený blok a tou druhou jsou transakční poplatky, které uživatelé ke svým transakcím připojují, aby byly těžaři zpracovány.

Bitcoinová síť je naprosto samostatná

O validaci transakcí na blockchainu se stará samotná síť, resp. počítače jednotlivých uživatelů. Ti uživatelé, kteří se na validaci podílejí, získávají za tuto svou aktivitu odměnu, kterou jsou síťové kryptoměny, respektive tokeny, chcete-li. Na potvrzování transakcí se může podílet každý. Jenomže ne úplně každý získá odměnu. Odměnu získá pouze ten, kdo jako první najde správné řešení, a tím může být jen jeden těžař. Důležité je ještě podotknout, že odměna se rozděluje náhodně. Čím výkonnější počítač máte, tím se také zvyšuje šance na rozluštění tzv. hashe a získání odměny. Proces těžby je na výkon počítače velmi náročný a odměna už v konkurenci obřích těžařských farem není tak výhodná jako bývala.

Každá kryptoměna má nastaveno, jak dlouho bude těžba jednoho bloku trvat. U Bitcoinu to je cca 10 minut. Čím více těžařů se snaží najít správné řešení, tím by se také teoreticky měla zvyšovat pravděpodobnost, že se správné řešení najde, dříve než za 10 minut. To ovšem neplatí a nikdy se to nestane, jelikož se tím úměrně zvýší obtížnost těžby tak, aby trvala stanovených 10 minut.