Sleduj naše tradery v akci. Kromě toho se můžeš denně vzdělávat pomocí naučných videích a návodů. Těšit se můžeš i na analýzy kryptoměn.

Co je to tzv. trilema škálovatelnosti?

14.03.2021 / Crypto Kingdom

Proč lidé používají Bitcoin a Ethereum, když jsou v současnosti lépe škálovatelné sítě, které dokáží zpracovat tisícovky transakcí za vteřinu? Jednoduše proto, že tyto nové sítě zase často ztrácejí na dvě nejznámější kryptoměny v dalších faktorech, např. z pohledu bezpečnosti či decentralizace, kdy je složité naplnit potřeby ve všech těchto oblastech.

Právě o trilematu při rozhodování mezi těmito 3 oblastmi pojednává pojem scalability (či blockchain) trilemma, nebo česky trilema škálovatelnosti (blockchainové trilema). Prvním člověkem, který s tímto pojmem v kontextu k blockchainům přišel, byl Vitalik Buterin, tedy nejznámější tvář kryptoměny Ethereum. Ethereum je pak rozhodně jednou z nejzasaženějších kryptoměn svou neschopností vyšší škálovatelnosti, kdy vysoké poplatky na této síti při jejím vysokém vytížení způsobují, že projekty začínají přemýšlet nad migrací na blockchainy rychlejší. Stejně tak začínají v kontextu s Bitcoinem a Ethereem být stále diskutovanější různá Layer-2 řešení. Značná část nových blockchainů i Layer-2 řešení však trpí právě na tom, že staví škálovatelnost na první místo.

Co je to trilema škálovatelnosti?

Tento pojem vysvětluje, že vývojáři blockchainů musí dělat kompromisy mezi 3 hlavními oblastmi. Musí se tedy rozhodnout (proto trilema = dilema při rozhodování nad 3 možnostmi) nad tím, zdali chtějí, aby byl jejich blockchain plně decentralizovaný, vysoce škálovatelný a maximálně bezpečný. To potom dle týmu Etherea i dalších teoretiků není u blockchainů (zejména těch využívajících mechanismus konsenzu Proof of Work - PoW) vůbec jednoduché, kdy považují za velice těžké a nepravděpodobné, že se projektu podaří naplnit všechny 3 tyto složky.

I když pak existují názory o tom, že je toto trilema překonáno, stále neexistuje dostatečně ověřený blockchain, který by všechny složky prokazatelně naplňoval. K situaci se ale již několikrát vyjádřil Vitalik Buterin, který např. v tomto tweetu upřesnil, že v původní podobě narážel na Proof of Work blockchainy a že nikdy neřekl, že by se jednalo o nevyřešitelné trilema, pouze o věc, kterou naplnit je extrémně složité.

Decentralizace

Decentralizace představuje stav, při kterém na síti panuje jistota o tom, že ji neovládá pouze několik entit. Na jejím fungování i o rozhodování o jejím vývoji se tak podílí větší množství osob, včetně samotných uživatelů, kdy žádná z entit nemá na rozhodování majoritní podíl. To na kryptoměnách vidíme zejména ve třech oblastech.

  1. Decentralizované řízení projektu - O vývoji projektu a implementaci nových změn je rozhodováno decentralizovaným procesem a nerozhoduje o něm tak pouze např. největší těžař, core tým vývojářů apod.
  2. Decentralizace validátorů/nodů - Ověřování transakcí a celkově chod daného blockchainu při naplnění decentralizace nezajišťuje pouze jedna entita, nebo malá skupina entit.
  3. Decentralizace držených prostředků - Na dané síti nikdo nevlastní majoritu daných kryptoměn, díky čemuž by mohl sám ovlivnit řízení projektu, nebo by měl dostatečnou tržní sílu k výraznému ovlivnění ceny. Tento bod je taky jediným, o kterém zpravidla nerozhodují sami vývojáři, a tak není pro toto trilema tak důležitý (mimo např. předtěžených kryptoměn, velkých odměn pro zakladatele projektu, rezervních prostředků v rukách týmu).

Decentralizace potom přináší spoustu výhod, v čele s nemožností cenzury obsahu centrální entitou a filosofickou hladinou v tom, že vrací moc samotným uživatelům. Díky tomu, že v decentralizovaných systémech neexistuje žádný centrální bod, který by stačilo hacknout k ovlivnění sítě, jsou tyto sítě také často bezpečnější a je téměř nemožné je úplně vypnout/zničit.

Naopak nevýhodou může být to, že decentralizované systémy často spotřebují větší množství energie ke svému provozu a právě decentralizace často brzdí rychlost a výkonnost sítě oproti sítím centralizovaným. Pomalejší je často v decentralizované podobě také rozhodovací proces o vývoji projektu, kdy navíc riskujeme, že budou rozhodovat lidé bez znalostí potřebných k rozhodování. V extrémních případech pak může být nevýhodou právě i nemožnost cenzury (např. fake news, hate speech apod.) a nemožnost zastavení sítě (v případě, že by začala být využívána za objektivně zlými účely).

Bezpečnost

Bezpečnost jednoduše pojednává o síle obrany daného blockchainu před možnými útoky na síť. A to jak z vnějšku, tedy útoky ze stran hackerů, tak i z vnitřku, tedy ochrana před zlomyslným jednáním samotného týmu a členů komunity. V kontextu s trilematem je však důležitá zejména ochrana před útoky z vnějšku.

Bezpečnost pak často v případě blockchainů jde ruku v ruce s decentralizací, kdy v mnoha případech jednoduše větší množství nodů na síti (a tím zvýšená decentralizace) eliminuje jednotlivé centrální problematické body, jejichž napadení by vedlo k větším problémům na síti (tzv. point of failure). I v decentralizované síti však hrozí problémy s chybami v kódech, nebo několik z nejznámějších útoků na blockchainy jako např. 51% attack, Sybil attack, Penny spend attack, DDoS attack a další.

Problémem zde však zase může být náročnost zajištění maximální bezpečnosti, která v prostředí Proof of Work blockchainů leží na bedrech těžařů. Proto je nutné dodat síti dostatečně vysoký výkon, aby se redukovala možnost např. právě 51% útoku. Celý proces pak z důvodu ověření v decentralizovaném prostředí zase nějakou dobu trvá, a tak je pro decentralizované a prokazatelně bezpečné sítě těžké držet krok s centralizovanými řešeními.

Jak vydělat na kryptoměnách?

Škálovatelnost

Tento pojem definuje v jednoduchosti to, jaký je maximální limit kapacity sítě. I když pak na rozdíl od bezpečnosti a decentralizace nepředstavuje jeden ze základních stavebních kamenů principu kryptoměn, neznamená to, že by byl méně důležitý. Určuje totiž, jestli dokáže vůbec daný blockchain uspokojit potřeby uživatelů, a hlavně kolika. Právě z důvodu nedostatečné škálovatelnosti potom v současnosti řešíme problémy s extrémně vysokými poplatky na Ethereu. K tomu, aby pak daný blockchain mohl opravdu úspěšně zajišťovat např. potřeby celého platebního systému, potřeboval by být schopný procesovat tisícovky transakcí za vteřinu (což mohou u nejznámějších blockchainů vylepšit např. různá Layer-2 řešení, ale k tomu se dostaneme v dalších článcích).

Škálovatelnost si potom často nejméně rozumí právě s decentralizací. Jednoduše totiž čím vyšší je míra decentralizace (a nodů na síti), tím větší množství nodů a ledgerů musí být aktualizováno, aby podávalo aktuální informace o stavu sítě. Zkrátka je jednodušší a rychlejší updateovat 10 nodů než 1 000. Stejně tak zpravidla bude déle trvat ověření transakce více nody, než jen jedním centrálním.

U Proof of Work sítí je problémem při řešení škálovatelnosti i bezpečnost sítě. Proto, aby byla síť škálovatelnější, je totiž nutné, aby mechanismus nalézání konsenzu o ověřování transakcí byl rychlejší. To ale na PoW sítích znamená, že by tzv. hash puzzles a algoritmy těžby musely být jednodušší. To snižuje nejen bezpečnost, ale vlastně i decentralizaci, kdy by jednoduché matematické úlohy ještě častěji vyřešily jako první obrovské mining pooly.

Jak je tedy trilema řešeno?

V současnosti je toto trilema škálovatelnosti řešeno primárně uděláním kompromisu, kdy se síť rozhodne pro 2 ze 3 těchto složek. Jednotlivé kombinace tedy představují:

  • Decentralizace a bezpečnost - Bitcoin a Ethereum, které jsou považovány za nejbezpečnější a nejdecentralizovanější kryptoměny. V současné podobě však trpí na nízkou škálovatelnost, s čímž se často pojí vysoké poplatky a potřeba změn či layer-2 řešení.
  • Bezpečnost a škálovatelnost - Té často dosahují tradiční centralizované systémy databází (mimo blockchain) jako Oracle, SQL apod. Z blockchainů je za takový systém považován např. HyperLedger, XRP a z části tak můžeme označit i třeba Binance Smart Chain.
  • Škálovatelnost a 'de-centralizace' - Zde se jedná zejména právě o nové blockchainy využívající Proof of Stake a Delegated Proof of Stake algoritmy, které fanoušci Proof of Work systémů nepovažují za dostatečně bezpečné (kdy je bezpečnost u PoW mimo chyb v kódu definována jako výše hashrate), a dokonce ani za plně decentralizované. Za příklad tohoto kompromisu je často označován EOS.

Existuje však celá řada projektů, které se chlubí tím, že toto trilema již úspěšně vyřešili a jejich blockchain je plně decentralizovaný, vysoce škálovatelný i dostatečně bezpečný. U těchto projektů jsou však často diskutabilní přinejmenším jejich decentralizace a bezpečnost. Navíc se jedná o Proof of Stake sítě, což samozřejmě nemusí být nutně špatně, ale značná část krypto komunity je považuje za nedostatečně ověřené a v bezpečnosti nesrovnatelné s Proof of Work blockchainy. V současnosti jsou tak mimo těchto nových blockchainů označovány za nejlepší kompromis decentralizované sítě s důrazem na vysokou bezpečnost a na ně navazující Layer-2 řešení.

Dalším z řešení poplatků na konkrétně Ethereu může být i EIP-1559. O tom se více dozvíš zde.

Komentáře

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit

comment user nZkkAbWB nZkkAbWB
nZkkAbWB nZkkAbWB 11.09.2023
555
video image

DeFi: Lending, půjčování kryptoměn

Crypto Kingdom
video image

Co to je 'RugPull' a jak se chránit?

Crypto Kingdom
video image

Bridges – mosty mezi blockchainy

Crypto Kingdom
video image

Co to jsou CryptoPunks?

Crypto Kingdom
video image

London hard fork ETH je za dveřmi! Čeho se dočkáme?

Crypto Kingdom
video image

Vyřeší Arbitrum škálovatelnost Etherea?

Crypto Kingdom
video image

Co to jsou DAOs

Crypto Kingdom
video image

Wrapped tokeny – Jak využít BTC na blockchainu Etherea

Crypto Kingdom
video image

IDO – revoluce v nákupu nových kryptoměn?

Crypto Kingdom
video image

Optimistic rollups aneb 100násobné zvýšení škálovatelnosti ETH

Crypto Kingdom