Sankce EU vůči Rusku se zaměřují i na kryptoměny

Ruská federace se kvůli probíhajícímu konfliktu na Ukrajině dostává do stále větší diplomatické, a především ekonomické izolace.

Evropská unie a další země světa postupně zpřísňují sankce proti této jaderné mocnosti a jejím představitelům. Týkají se zejména dovozu a vývozu strategických surovin a také různých technologií. Téměř okamžitě se také objevila otázka, zda Rusko nebude schopno obejít drtivé sankce pomocí kryptoměn.

Rusko je třeba zasáhnout tam, kde je to nejvíc bolí.

V souvislosti s touto myšlenkou se objevují návrhy na různé sankce proti Ruské federaci. Jednotlivé státy, které ruskou agresi odsuzují, postupně přitvrzují svůj postoj a snaží se, aby sankce byly co nejcílenější. Pozornost se soustředí zejména na dovážené nerostné bohatství, které představuje pro Rusko obrovský a zásadní zdroj příjmů. Některé země již přistoupily k úplnému zákazu dovozu ruské ropy. Například USA to mají v tomto ohledu mnohem jednodušší, protože ruská ropa se na celkovém dovozu podílí pouze 2 %. Pro srovnání, v Evropě, kde je podobné rozhodnutí mnohem obtížnější, je to v průměru 20 %.

Balíček nových sankcí zahrnuje mimo jiné zákaz dovozu uhlí, úplný zákaz transakcí a zmrazení aktiv 4 ruských bank, které jsou nyní prakticky odříznuty od přístupu na trhy. Zakázáno bylo také poskytování finančního poradenství bohatým Rusům s cílem ztížit jim ukrývání majetku v různých evropských institucích. Evropská unie rozšířila sankce také na služby vysoké hodnoty spojené s aktivy v kryptoměnách.

EU se snaží odstranit mezery v sankcích, které by mohlo využít Rusko.

Podle zveřejněných prohlášení Evropská komise vítá řadu nových sankcí a omezujících opatření proti Putinovu režimu. Po zahájení invaze se objevilo mnoho hlasů, které tvrdily, že Rusko může sankce obejít prostřednictvím kryptoměn. Kryptoměny však v současné době pravděpodobně nedokážou pokrýt kompletní fungování ruské ekonomiky, a tak obcházení sankcí tímto způsobem zůstává pouze ve sféře firem nebo jednotlivců.

Zatím není zcela jasné, co EU rozumí "službami vysoké hodnoty spojenými s kryptoaktivy". Lze předpokládat, že půjde o směnárenské služby a také o přístup k platformám pro směnu kryptoměn. Unie si také pohrává s myšlenkou úplného zákazu používání elektronických peněženek bez ověření KYC, což je samozřejmě utopie. Ruský premiér Michail Mišustin prohlásil, že Rusové drží v kryptoměnách aktiva v hodnotě více než 130 miliard dolarů, což je srovnatelné s tím, když v zemi drží například zlato v hodnotě 140 miliard dolarů. To samozřejmě není nejmenší částka, a proto se EU ve svém posledním balíčku sankcí zaměřila i na tyto aktivity.

Kryptoměny lze ale zneužít i jinými způsoby.

Útoky ransomwaru přinesly v posledních letech obrovské "zisky" zejména skupinám spojeným s Ruskem. Při tomto typu útoku jsou data napadeného subjektu držena jako rukojmí a jako forma výkupného jsou použity kryptoměny. Díky různým praktikám míchání kryptoměn mohou útočníci doslova zmizet z radaru orgánů, které mají na starosti vyšetřování trestných činů. V tomto smyslu se vyjádřil i Crane Hassold, bývalý agent FBI a současný ředitel oddělení Threat Intelligence ve společnosti Abnormal Security, která se zabývá cloudovou bezpečností, a tvrdí, že kryptoměny jsou hlavní volbou pro útoky ransomwaru.

Podobně nedávná zpráva OSN odhalila, že Severní Korea, která již léta čelí pravděpodobně nejtvrdším sankcím na světě, částečně financovala své jaderné ambice prostřednictvím kryptoměn. Mezi další metody obcházení ekonomických sankcí patří těžba kryptoměn, při níž se elektřina vyměňuje za relativně anonymní kryptoměny, a také využívání kryptoměnových burz, které nevyžadují přísné ověřování totožnosti svých uživatelů (např. decentralizované burzy).

Zdroje: http://cointelegraph.com, https://decrypt.co/