Rusko zásadně mění pohled na kryptoměny

Rusko bylo v minulosti známé svým převážně negativním postojem ke kryptoměnám. V zemi proběhlo několik pokusů o omezení provozu digitálních aktiv a před dvěma lety bylo jejich používání dokonce zcela zakázáno. Zákaz se týkal používání kryptoměn jako platebního prostředku a jeho hlavním cílem byla ochrana domácí fiat měny. Se začátkem války na Ukrajině se však vše změnilo a zdá se, že Rusko je nuceno zvažovat alternativní možnosti, které ještě nedávno považovalo za škodlivé.

Ruští zákonodárci se v minulosti stavěli proti používání kryptoměn.

V roce 2020 Rusko přijalo kryptoměnový zákony, které rámcově zakazují používání kryptoměn pro platební účely. Ruská centrální banka se totiž k myšlence podobného využití kryptoměn stavěla skepticky a stejně tak chtěla chránit rubl jako jediné zákonné platidlo v zemi. Všechny snahy o zastavení používání decentralizovaných kryptoměn však obecně dopadly podobně a postupem času byly doslova k smíchu.

Situace se však zjevně změnila v důsledku drastických hospodářských sankcí, které západní země zavedly po invazi na Ukrajinu. V květnu ministr průmyslu a obchodu prohlásil, že země pravděpodobně bude muset dříve či později přistoupit k legalizaci plateb kryptoměnami. Později se k němu připojil guvernér centrální banky, který navrhl, že kryptoměny by mohly být používány v mezinárodních platbách, ale pouze v případě, že se nedostanou do domácího finančního systému Ruska. Necháme vás, abyste si udělali vlastní názor na logiku této úvahy.

Centrální banka přehodnocuje svůj přístup k regulaci kryptoměnového průmyslu

Uvedl to náměstek ministra financí Alexej Mojsejev, který jako důvod uvedl "změnu situace ve světě". Myšlenka kryptoměnových plateb v mezinárodním obchodě se v Rusku objevila již koncem loňského roku. Prezident Vladimir Putin však považuje používání kryptoměn pro obchodování s energetickými zdroji (ropa, plyn) za předčasné. Centrální banka nyní v tomto ohledu výrazně změnila rétoriku a tvrdí, že zahraniční platby v kryptoměnách jsou v současném geopolitickém prostředí nevyhnutelné. 

V nedávném prohlášení, které vydal současný ruský premiér Michail Mišustin, uvedl, že vláda považuje digitální aktiva za bezpečnou alternativu pro zahraniční obchod. Uvedl také, že digitální aktiva by Rusko mohlo využít k posílení své finanční nezávislosti. Zde se pravděpodobně dostáváme k jádru celého obratu v myšlení ruských úřadů a vládních představitelů. V posledních letech se totiž naprostá většina dovozu a vývozu země obchoduje v amerických dolarech.

Rusko se chce zbavit závislosti na americkém dolaru

Podle agentury TASS centrální banka přehodnotila svůj vztah ke kryptoměnám a dohodla se s ministerstvem financí na legalizaci kryptoměn pro mezinárodní platby. Alexej Mojsejev údajně dodal, že tyto instituce očekávají rychlý proces, pokud jde o přijetí potřebné legislativy. Nastínil také důležitost umožnění místních kryptoměnových služeb a poznamenal, že mnoho obyvatel se při otevírání kryptoměnové peněženky spoléhá na zahraniční platformy.

Lze tedy předpokládat, že úřady budou usilovat o udržení kontroly nad celým procesem správy kryptoměn. Tato představa ovšem ukazuje na nepochopení fungování decentralizovaných systémů, které nelze pro určité vybrané účely účinně omezit nebo zcela zakázat. Rusko ve skutečnosti svůj pohled na kryptoměny vůbec nezměnilo a navrhované změny by mu mohly pomoci posílit vlastní finanční nezávislost. Zároveň by se snížila jejich závislost na americkém dolaru a kryptoměny lze efektivně využít k obcházení tvrdých sankcí ze strany západních zemí.

A co kryptoměny? Dělají to, co vždycky. Slouží nezávisle všem, kteří potřebují držet svůj majetek a provádět platby, aniž by podléhali jakýmkoli omezením. Zdálo by se, že jakmile bude přijata příslušná legislativa, budou pomáhat vojenskému agresorovi, ale kryptoměny se prostě neptají. V tom spočívá jedna z jejich největších výhod, protože jednoho dne se může kdokoli z nás dostat do konfliktu, například se státní mocí.

Zdroje: https://techstory.in/category/crypto/, https://cointelegraph.com/.