ECB šáhla po dalších steroidech

Nejdřív snížil FED sazby poprvé od krize roku 2008, nyní snížila sazby i ECB s podporou kvantiativního uvolňování. Alternativní investice dostávají svůj prostor - zlato a stříbro tento kvartál pěkně povyrostlo.

První snížení sazeb FEDu od poslední krize

Fed se jednoznačně shodl na snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. I přestože tisková konference Amerického federálního systému naznačila, že se vlastně nic neděje a že snížení sazeb je jenom dolaďování cykluy, tak je možné, že snižování sazeb ještě neskončí. Zásadním problémem jsou nízké výdaje firem a právě snížení sazeb by mohlo tento segment rozpohybovat, neboť firmy dostanou přístup k levnějším úvěrům.

Inflační prognózy ECB

ECB aktalizovala svove inflační prognózy až do roku 2021 a vskutku nic pěkného. ECB explicitně cíluje inflaci ve střednědobém horizontu na 2 % a tu v prognózách ani zdaleko nevidíme.

• 2019 tempo růstu inflace 1,2 %
• 2020 tempo růstu inflace 1 %
• 2021 tempo růstu inflace 1,5 %

Z těchto čísel můžeme jasně usoudit, že růst ceny čeká výrazné zpomalení, a proto ECB kromě snížení úrokových sazeb vytasila ještě neomezené kvantitativní uvolňování.

Kombinace snížení sazeb a QE

Když nemůže ECB dosáhnout svých střednědobých inflačních cílů je potřeba přitlačit na spotřebu. Takže logicky došlo ke snížení úrokových sazeb na -0,5 %, což v praxi znamená, že banky sosají likviditu od centrální banky a ještě za to dostávají zaplaceno. V praxi by tento způsob stimulace operativního mechanismu měla stačit nemělo by se šahat po kvantitativním uvolňování, pokud nejsme v krizi.

Kromě snížení úrokových sazeb sáhl Mariho Draghi i po nafukování rozvahy centrální banky a to nákupem dluhopisů v množství 20 mil. EUR každý měsíc, počínaje od listopadu. Není oznámené ani datum ukončení, takže se QE pojede pravděpodobně na sílu do té doby, dokud nebude vidina splnění inflačních cílů.

Aby toho nebylo málo, tak Draghi na konference pobízel vládní představtelé jednotlivých státá EU, aby doplnili monetární politiku fiskální expanzí. Což je dle mého názoru už celkem extrém, když krize ještě nepřišla. Takhle by se měly ekonomiky startovat po extrémním pádu trhů a nikoliv nyní.

Draghiho nahradí Legardová

Všem již nyní musí být jasné, že ECB udělá cokoliv, aby zachrnánila euro. Někdo by mohl říci, že už to malinko zavání výrokem B. Barnankeho z krize 2008 - "whatever it takes". Tento výrok právě ukončil pravděpodobn krizi roku 2008. Mario Draghi dostal poměrně solidní kritiku na tiskovce právě ze to nastartování QE, kde guvernéři Německa, Francie a Nizozemí byli rázně proti zavedení QE. Jeho nástupkyní je výkonná ředitelka MMF, Christine Legardová, která bude v jeho ,,zelené" činnosti pokračovat.

Vlastně se nic tak hrozného neděje

Vzdělaní lidi v ekonomických teoriích začínají mluvit o krizi a média mají toto slovíčko čím dál tím více v oblibě. Ruku na srdce z mého pohledu se prostě zase tak nic neděje. Začíná se malinko zasechávat ozubené kolečko, které se nazývá operativní mechanismus a aktuálně ho centrální banky každý měsíc pěkně namažou. Ke snižování úrokových sazeb je prostor hodně a ke zvýšení měsíční sumy QE taky. Když ani tohle nepůjde, tak centrální banky začnou nakupovat společnosti nebo jejich produkty, aby vyhnali spotřebu. A když nepomůže ani tohle, tak zapracují na svých přímých nástrojích, které se nyní prakticky nepoužívají.

Model eurozóny je celý špatně

Každý kdo mě zná, tak ví, že jsem zastánce FEDu a jejich kredibility a naopak odpůrce pokusného systému eurozóny. Přijde mi, že každý rok vyhlásí jeden stát finanční bankrot, který logicky zaplatí opět nejvyspělejší státy EU. Euro je domino, které již padá a USA z toho pravděpodobně (jako vždy) vyjde jako vítěz, pokud nedojde k silnému egoismus Donalda Trumpa.