Mají centrální banky důvod bát se Bitcoinu nebo tzv. „kryptoizace“?

V posledních několika letech se široká veřejnost (nebo investoři) stále více seznamují s myšlenkou kryptoměn. Finanční stigma kolem Bitcoinu a Etherea se pomalu vyjasňuje, ale centrální banky a různí ekonomové nadále zastávají své názory proti myšlence digitálních aktiv.

Tyto centrální instituce se však v tuto chvíli mohou obávat něčeho, co přesahuje investice, protože zaměření se může více přesouvat k měnově specifické povaze digitálních tokenů.

Kryptoizace: Co to vlastně znamená?

Podle nedávné zprávy o globální finanční stabilitě od Mezinárodního měnového fondu (MMF) byly stablecoiny zmíněny více než 100x, zatímco Bitcoin a Ethereum napočítaly 31 a 7 příslušných zmínek.

Ze zprávy byla jasná jedna věc - centrální banky se neobávají toho, že investoři vydělávají peníze navíc na Bitcoinu nebo, že získají 1000% návratnost APY při výnosovém farmingu. Spíše měly strach z myšlenky „kryptoizace“.

Právě kryptoizace je to, co tvůrce Bitcoinu Satoshi Nakamoto možná od něj očekával. Pojem lze definovat jako myšlenku lidí, kteří upřednostňují kryptoměny jako prostředek transakcí místo svého místního fiatu. Bitcoin nebo Ethereum využívané jako prostředek směny v průběhu času v tomto ohledu snížily svou důležitost, ale stablecoiny jsou úplně jiné téma. Tato aktiva jsou vázána 1:1 s americkým dolarem a teoreticky mohou nahradit fiatové měny.

MMF se tato myšlenka potenciálně nelíbí, protože mění narativ financí na decentralizované médium (ačkoli většinu stablecoinů ovládá centralizovaná entita). Odebírá moc starším institucím a bude tak těžší nasadit na lidi svévolná omezení a ovlivňovat to, co mohou se svými penězi dělat.

Hraní ďáblova advokáta: Mají centrální banky pravdu?

Nyní jsou stablecoiny přesně tím nejlikvidnějším aktivem v odvětví digitálních aktiv a rizika s nimi spojená jsou legitimní. Aktiva stablecoinů, jako jsou Tether a USDC, se v minulosti potýkaly s právními problémy. Tato aktiva jsou někdy krytá nějakou formou krátkodobého dluhu, což nahrává povaze prodloužené nelikvidity během turbulentních trhů.

Přestože tyto stablecoiny slibují, že budou fungovat jako dokonale stabilní majetky, je důležité si uvědomit, že nezajištěné finanční produkty mohou při nedostatku transparentnosti vést ke makroekonomickému kolapsu.

Například Circle, mateřská společnost USDC, navrhla, aby USDC byl zajištěn 1:1 majetkem v hotovosti, ale nedávno v červenci odhalila, že 40 % její nabídky je ve skutečnosti drženo v amerických státních dluhopisech, vkladových certifikátech, komerčních cenných papírech, korporátních dluhopisech a komunálním dluhu.

Fiasko Tether a Bitfinex s generálním prokurátorem v New Yorku je dobře zdokumentováno a společnost dostala pokutu a povinnost vylepšení transparentnosti. Centrální bankéři se tedy zcela nemýlí, když jsou skeptičtí vůči stablecoinům.

Neprovádí přesto Bitcoin vlastní Bitcoinizaci?

Bitcoin a kryptoizace - M1 peněžní zásoba, zdroj: Ecoinometrics

V nedávné zprávě Ecoinometrics bylo navrženo, že vzhledem k dalším digitálním aktivům se Bitcoin již pohybuje v progresi, s ohledem na myšlenku „bitcoinizace“. Výše uvedený graf ilustruje skutečnost, že peněžní zásoba M1 různých zemí je již za tržním limitem Bitcoinu a na rozdíl od stablecoinů za Bitcoinem stojí solidní decentralizovaný příběh.

Jeho funkce prostředku pro směnu může ještě vyžadovat hodně práce, ale z finančního hlediska, pokud jsou decentralizované trhy budoucností, ve zvětšujícím se makroekonomickém prostředí důvěryhodnost Bitcoinu bude nadále jenom růst.